Současnost

Došlo na adresu obecního úřadu ....

Univerzita obrany Brno - informace o úspěších našeho občana nadporučíka MUDr.Bc. Jiřího Kotka

Údlice by mohly být branou do třetihor

V katastru této vesničky na Chomutovsku se totiž skrývá bohaté naleziště zkamenělých terciérních rostlin * Ráj paleontologů
Malá obec Údlice na Chomutovsku by se mohla stát turistickým magnetem, a to otevřením cesty do třetihor. V katastru vesničky se totiž skrývá bohaté naleziště zkamenělých terciérních rostlin.
Už léta je tu nalézají studenti spolu s pedagogem a paleontologem z českolipské obecně prospěšné společnosti Polzenit Pavlem Rücklem.
„Pracujeme tu od začátku 90. let. Našli jsme na pět set zkamenělin asi šedesáti nebo sedmdesáti druhů rostlin z třetihor, včetně nejtypičtějšího představitele tohoto geologického období, javoru trojlaločného,“ uvedl Rückl.
Nálezy zatím představili nadšení paleontologové jen v kratičké výstavě, určené školám. „Pokud se nám podaří získat grant z chomutovského magistrátu, pak bychom rádi uspořádali větší výstavu pro veřejnost nebo otevřeli naučnou stezku naleziště pozůstatků květeny, vzdáleně příbuzné třetihornímu uhlí,“ řekl Právu.
Spousta nálezů na relativně malém území, včetně typických průvodců říčních toků, má jediné vysvětlení - na místě dnešních Údlic před 2 - 65 milióny let tekla řeka.
Ústila do takzvaného Žateckého jezera, jehož dno postupně pokrývaly zbytky bujné třetihorní vegetace. Na území vládlo po dlouhé milióny let velmi teplé klima. Rostly tu příbuzní skořicovníků i palmy a magnólie.
V mladších třetihorách však přišlo ochlazení, které přineslo změnu vegetace, jež se pak velmi podobala té dnešní. Hlavním materiálem uhelných pánví byl patisovec červený, javor trojlaločný, olše a vrba. Paleontologové nyní v lokalitě nacházejí zkamenělé kmeny, listy i kořeny nebo květy a plody stromů dávné minulosti. Některé z nich by mohly být součástí nové stezky.
Zatímco paleontologové kolem Rückla získávají zkameněliny z pískovny, velké množství nálezů, často unikátních, poskytuje hnědouhelná těžba v severočeské pánvi. Poznatky shrnul před třemi lety do publikace Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve kolektiv autorů.
Knihu považují odborníci za moderního paleontologického průvodce miocenní flórou. Charakterizuje například patisovcový močál, porosty tisovce, společenstva vodních rostlin či lužního lesa. Věnuje se také zdejším paleontologickým nalezištím v Břešťanech, Černovicích a dalším.
Odborný text je srozumitelný, takže knihu mohou bez problémů číst i amatérští přírodovědci. Dobrou představu o třetihorní krajině si mohou čtenáři udělat i ze sedmi rekonstrukčních olejomaleb jednoho z autorů, Karla Macha.

Regionální mutace| Právo - Ústecký kraj - červen/2007